Koala referát

29. října 2008 v 15:00 | jaaajik |  Koaly
Koala
Phascolarctos cinereus
řád: vačnatci
čeleď: kuskusovití(koalovití)

Jeho hmotnost se pohybuje mezi 4-15kg, délka těla je 60-85cm a výška v kohoutku je 30cm.
Místo největšího výskytu je východní a jihovýchodní pobřeží Austrálie.
Koala je vlastně pohlednější obdoba jihoamerických lenochodů, neboť celý svůj neuspěchaný život tráví také na stromech.
Kromě zadních palců má na všech dlouhých pětiprstých nohách silné drápy. Navíc může na předním páru dva prsty postavit proti zbývajícím a na zadním mu druhý prst částečně srůstá se třetím. Přes den budí koala mylný dojem, že je lenivý, neboť dlouhé hodiny prosedí na jediném místě a spí. Ožívá teprve s příchodem večerního soumraku. Pomaloučku se přesouvá z jednoho místa na druhé a nedostatek hbitosti nahrazuje jistotou, s jakou vyšplhá i na nejvyšší vrcholky stromů. Někdy se však odváží skočit i z větve na větev i do vzdálenosti dvou metrů.
Kromě času rozmnožování jsou koaly zatvrzelí samotáři. Obývají území velké 1-2,5ha a vesvém rajonu nesnesou žádnou konkurenci.
Koalu také proslavila úzká potravní specializace na listy, případně na kůru blahovičníku. Ačkoliv v Austrálii jich roste na 350 druhů, koalovu mlsnému jazyku však vyhovuje sotva 12 z nich. Tato potrava s sebou přináší adaptace, jako zjednodušení chrupu na 30 zubů, doprovázenému zvětšení řezáků a stoliček, naopak špičáky jsou malé a další adaptací je tvorba lícní torby anebo až 2,5m dlouhé slepé střevo, napomáhájící trávení vlákniny. Pro nízkou výživnou hodnotu jí spotřebují koalové denně velké množství. Je málo známé, že listová šťáva blahovičníků je úplným koktejlem přírodních jedovatých látek -fenolů, kyanovodíku a aromatických olejů. Bylo záhadou, jak se s tím koala bez úhony vyrovnává. Dnes víme, že u různých stromů se obsah těchto látek mění podle půdy, na které rostou. Koala rozpozná, co ještě snese a své potravní zdroje si vybírá. Navíc má v játrech enzymy, které dokážou "blahovičníkové" jedy v krvi zneškodnit. Občas si jídelníček zpestří i neméně jedovatým jmelím a boxusy a ke svému životu nepotřebuje téměř žádnou vodu.
Samice koaly mývá mládě, řidčeji dvojčata, každý rok. Ponejvíce přicházejí na svět během australského léta. Novorozený koala neváží více jak půl gramu a měří asi 2cm. Mládě zůstává půl roku v bezbečí vaku v matčině břiše, přisáto ke zdroji mléka. Pravidelně každé dvě hodiny vstřikuje samice stahy zvláštních svalů mláďatům do tlamičky mléko. Tento způsob krmení mláďat je typický pro vačnatce vůbec. Proto také téměř u všech vačnatců postupuje při nadechnutí vzduch z nozder přímo do plic. Jinak by mládě v době krmení nemohlo dýchat a zadusilo by se mateřským mlékem. Dlouho se nevědělo, proč narozdíl od jiných stromových vačnatců kouká mládě z prostorového vaku směrem dozadu. Dnes už vysvětlení známe: když dospívá a mateřské mléko mu už nestačí, dokrmuje se u řitního otvoru samice natrávenou kaší z blahovičníkových listů.
Koalové se dožívají věku 15 let, ale v přírodě většinou hynou do 4 let. Počátkem století hrozilo koalovi téměř vyhubení. Rozsáhlé odlesňování a nemilosrdný lov pro kožešinu způsobily, že místy zcela vymizel. Vyhlášení úplné ochrany v roce 1958 přišlo v pravou chvíli. Nyní už má nejhorší za sebou, a dokonce se leckde tak přemnožuje, že ochranáři živé koaly odchytávají a převážejí jinam, aby neuhynuli z nedostatku potravy. Do Evropy se první koala dostal v roce 1880 do ZOO v Londýně. Od té doby je mimo Austrálii chován zřídka, neboť nez stálého přísunu blahovičníkových listů dlouho nevydrží.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama