Morče domácí

17. října 2008 v 19:53 | jaroslav |  Morče domácí
Morče domácí je domestikovaná forma jihoamerického hlodavce morčete divokého. V současnosti patří mezi oblíbené domácí mazlíčky.

Obsah



Historie

Morče domácí

Morče domácí


Již dávno předtím, než dobyli Jižní Ameriku Španělé, chovali morčata pro maso a kožešinu Inkové v oblasti dnešního Peru a Chile. Svědectvím této skutečnosti jsou mumifikovaná morčata nalezená ve vykopávkách inckých sídlišť. V 15. století zmiňuje své první setkání s ochočenými morčaty u jihoamerických indiánů Kryštof Kolumbus a v 16. století tato zvířata popsal v knize o přírodě této oblasti biolog Conrad Bessner.
Morčata byla přivezena do Evropy, ale jako domácí mazlíčci se začali chovat až v 19. století, a to hlavně v Anglii. Po druhé světové válce přišla vlna obliby morčat, která trvá dodnes.
V dnešní době existuje mnoho různých plemen morčat, lišících se barvou, délkou i strukturou srsti.

Chov morčat

Stejně jako při chovu jiných domácích mazlíčků je potřeba zajistit zvířeti vhodné podmínky a věnovat mu dostatek času. Morčata jsou zvířata společenská, zvláště samice je proto možné chovat ve skupině. Chovat dva nebo více samečků se většinou nedoporučuje, neboť se často kolem půl roku věku začínají prát, a to i když spolu žijí od narození. Ale přesto jsou případy, a není jich málo, kdy se samečci neperou.
Vhodné obydlí pro jedno morče je klec o ploše minimalne 60×35 cm a výšce 35-40 cm.Ta by měla být umístěna ve světlém nepřetopeném pokoji. Je třeba dbát na to, aby v pokoji nebyl průvan a pokud možno ani zdroje hluku, jako např. televize, ovšem u většiny chovatelů tento faktor nezpůsobuje žádné komplikace.
Je několik možností, jak morče ubytovat:
  1. Klec - asi nejčastější používané obydlí pro morčátka. Dá se koupit v každém zverimexu, momentálně je již i na trhu velká nabídka co do barev a velikostí. Mezi výhody patří snadná přenosnost, vzdušnost a jednoduché čištění, mezi nevýhody cena,nebezpečí průvanu (pro morčata je průvan velmi nebezpečný) a také vyhazování podestýlky z klece.
  2. Plastbox - dosti podobný kleci, ale místo mříže je vršek plastový průhledný poklop. Díky tomu na morčátko netáhne a nevypadává ven podestýlka, ale zase je v plastboxu trosku horší ventilace(mřížka je jen zvrchu) a tak se musí častěji čistit, aby v něm nebyla příliš velká vlhkost.
  3. Akvarium - podobné výhody a nevýhody jako plastbox, navíc ale v něm bývá problém s upevněním napaječky a také čištění je těžší. Pokud není akvarium vloženo do nějaké bedny ap. je také menší soukromí pro chované jedince.
  4. Doma nebo na zakázku vyrobená ubikace - často využívané chovateli, ubytování obvykle vypadá jako skřín z lamina s šupliky z plexi nebo skla, někdy jen se sklem vysokým 25-30cm v přední stěně. Jednotlivé ubikace se lehce čistí, s morčaty se jednoduse manipuluje(proto se i lépe ochočují) a přitom nejsou vystavena průvanu. Také toto ubytování skýtá možnost variací a lze jej vhodně zakomponovat do vybavení bytu. Mezi nevýhody ovšem patří váha, díky čemuž se s celou sestavou špatně manipuluje, toto se ale dá částečně vyřešit např. kolečky.
Jako podestýlku je vhodné použít hobliny (piliny jsou příliš jemné, dráždí oči a vnikají do nozder, sláma může způsobit poranění očí, které jsou u morčat přirozeně vystouplé). Seno je vhodné podávat jako potravu pokud možno každý den, nikoli však jako podestýlku, protože nasákne močí a velmi rychle začne zapáchat. Morčata si v seně také ráda budují hnízda.

Strava


Morče dokáže sníst tolik stravy, kolik samo váží. Jeho potrava by měla být pestrá (hlavně v domácích podmínkách). Vhodné je krmit morče pravidelně. Morčata mají ráda zeleninu (např. rajčata, zelí, salát, mrkev, ředkvičky), nepohrdne ani čerstvou trávou nebo zrním či tvrdým chlebem (na obrušování zubů). Jako vhodný doplněk stravy morčat se prodávají různé granulované výrobky, které obsahují potřebné vitamíny, minerály apod., které by měly zajistit morčeti zdravý a delší život. Nejvhodnější tekutinou pro morčata je voda. Pokud morče nedostává vitamín C v zelenině, měl by se mu vitamin C přidávat do stravy nebo do vody, protože organismus morčete si vitamin C nedokáže samo tvořit.

Komunikace

Morčata žila v přírodě ve velkých skupinách, jedná se o zvířata se silně vyvinutým socialním smyslem. Morčata ovládají pestrou škálu zvuků a jiných prostředků k vyjádření svých pocitů. Kvíkání vyjadřuje vystrašenost nebo hlad; kvíkají také mláďata, dožadující se své matky. Bublavé zvuky vyjadřují spokojenost, klid; ,,bublají" i samci v říji. Cvakáním zubů vyjadřuje morče strach, vztek a/nebo hrozbu.


Čistokrevná morčata

Málokdo ví, že existují i čistokrevná morčata s rodokmenem. V mnoha státech jsou zřízené kluby morčat, které se řídí určitými standardy. Česká republika není výjimkou. Pořádá mnoho výstav, které je možno navštívit. Informace a termíny výstav naleznete na stránkách klubu. Široká škála různých druhů morčat zahrnuje jak dlouhosrsté, krátkosrsté tak i bezsrsté jedince (viz Plemena morčat).

Plemena morčat

Následující tabulka ukazuje dělení morčat podle barvy a struktury srsti. Zahrnuje pouze uznané formy. Lze se tedy setkat i s jinými typy morčat.
Barevné rázyStruktura srsti
agutialpaca
zlatáamerický crested
skořicováanglický crested
oranžovácoronet
stříbrnáhladkosrsté
šedámerino
krémováperuánec
jednobarevné formyrex
albínrozetové
černá řadasheltie
černétexel
čokoládovéamerický teddy
lilašvýcarský teddy
slate blueangorské (jedná se o uznání)
béžové
červená řada
červená
zlatá
oranž
buff
krémová
šafránová
ice cream
bílá
vícebarevná morčata
dalmatinská kresba
holandská kresba
japonská kresba
ruská kresba (himálajská)
tříbarevné
želvovinové
želvovinové s bílou
šiml

Morče jako laboratorní zvíře

Morče domácí se řadí podle vyhlášky č. 207/2004 Sb. mezi obvyklé druhy laboratorních zvířat. Používá se k laboratorním pokusům ve farmakologii, mikrobiologii, imunologii, parazitologii a dalších biotechnologických oborech. Chov v laboratorních podmínkách jakož i veškeré pokusy na morčatech musí být v souladu se zákonem č. 246/1192 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona 77/2004 Sb., dále pak vyhlášky č. 207/2004 Sb a dalších souvisejících předpisů. Ve zmiňované vyhlášce je stanoveny limity pro minimální chovnou plochu pro jedno zvíře během pokusu i mimo něj, chovnou plochu pro matku s mláďaty, limity pro teplotu a vlhkost, limity pro navykací fázi před samotným experimentem.


Externí odkazy

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama