popis koně

17. října 2008 v 20:26 | jára |  Koník
Popis koně:
Kůň je zvíře resp. kopytník přizpůsobený rychlému pohybu. Tomu odpovídá stavba kostry i osvalení. Formát (poměr výšky a délky koně) je u divokých koní a poníků obdélníkový a u ušlechtilých plemen spíše čtvercový. Má dlouhý a pohyblivý krk, který mu dovoluje sklonění hlavy až k zemi i zvednutí nad úroveň hřbetu. Krk také pomáhá udržovat rovnováhu při pohybu. Kůň je stepní zvíře, které se zachraňuje před nepřáteli útěkem, a jsou pro něj důležité bystré smysly. Má široké nozdry, které mu nejen usnadňují dýchání, ale také nasávají spoustu vzduchu k čichové analýze. Na tuto analýzu potřebuje Jacobsonův orgán, který je pod horním pyskem. Analýzu provádí, tak že ohrne horní pysk, říkáme že "flémuje" (flémují hřebci v době hřebení, když cítí říjnou klisnu), pak nasaje vzduch a zjistí zda není nablízku nějaký nepřítel. Velké oči jsou co nejvýše na hlavě, a to po stranách. Koně obsáhnou pohledem téměř celý obzor, ale plasticky (oběma očima) vidí jen úzký výsek před sebou. Slepá zóna je pouze pod tlamou a za týlem. Slepé zóny nahrazuje v předu čich a hmatové vousy na hubě a vzadu velká pohyblivost krku a hlavy. Rozeznává také barvy, ale ty pro něj nemají valný význam. Mnohem důležitější než rozlišování barev je pro něj vnímání pohybu. Na vrcholu hlavy jsou ušní boltce. S nimi může pohybovat na kteroukoli stranu nezávisle na sobě, tzn. že může přijímat několik zvuků najednou a přesně určit odkud přichází. Má také vynikající hmat. Jeho podkožní svaly reagují i na ten nejjemnější dotyk mouchy kdekoli na těle. Citlivé je i kopyto, kůň si dovede vyhmatávat cestu i v naprosté tmě. I chuť má dobrou, rozlišuje kvalitu vody a při napájení je mnohem náročnější než jiná domácí zvířata. Chuť a čich hrají při výběru potravy velkou roli. Na velkých lukách s mnoha druhy bylin a travin se kůň spoléhá na svou chuť a živí se vyváženě a zdravě. Také si potrpí na pamlsky a rozmazlování. S pamlsky by se to ale nemělo přehánět a měly by zůstat něčím extra.
Tělo koně má být nejen výkonné, ale i souladné. Každé z mnoha koňských plemen má typické znaky, ale kvalitu zvířete však prozrazují jeho proporce. Určující mírou je délka hlavy. Ta má přibližně souhlasit s hloubkou trupu, vzdáleností mezi, kolenem a patním kloubem a s výškou patního kloubu nad zemí. Ve předu odpovídá délce hlavy vzdálenost kaštánku a spodku kopyta. Správnou stavbu nohou a správný postoj prozrazuje kolmice spuštěná z plecního hrbolu a hrbolu sedací kosti k zemi. Pokud obě kolmice prochází středy kloubů a kopyt, pak má kůň správný postoj. Pokud ale klouby nebo kopyta vybočují z této kolmice je stavba nohou nekorektní. Každá vada má přesný název a odráží se v celkovém hodnocení koně.
Velikost koně udává výška v kohoutku - kohoutek je nejvyšší bod na koňském hřbetě, nad horním koncem lopatky. Od kohoutku se také měří hloubka hrudníku. Obvod hrudníku se měří až za kohoutkem. Délka trupu, která je potřeba k zjištění formátu koně, se měří od plecního hrbolu k hrbolu sedací kosti. Obvod holení je také poměrně důležitá míra. Ze zvyku se ovšem jako holeň nesprávně označuje třetí záprstní kost a nepatrný zbytek čtvrté záprstní kosti, viditelný jen na kostře. Tato "holeň" se tedy správně nazývá metatarsus. Ale zůstaňme raději u sice nesprávného, ale vžitého názvu obvod holeně. Tato míra prozrazuje kvalitu a sílu kostry koně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama